Vzhledem k nedávné medializaci a do jisté míry také desinformaci tohoto tématu jsme se rozhodli vytvořit ve spolupráci s veterinární odbornicí, MVDr. Irenou Aubrechtovou, tento rozhovor. Bohužel i v době masmédií, kdy je většina informací velmi snadno dostupná, můžeme narazit na spoustu mýtů a nepravd, z kterých se nám nedaří úplně vymanit a mohou stále negativně ovlivňovat naše jednání. V tom nejhorším případě může vést neopodstatněná paranoia například až k nenávisti koček a vyhýbání se jakémukoliv kontaktu s nimi. Pevně věříme, že v níže uvedených faktických odpovědích naleznete uklidnění a porozumění celé problematice.
Toxoplasmóza je nemoc způsobená parazitem Toxoplasma gondii. Tento parazit dokončuje svůj vývojový cyklus ve střevě koček. Kočky jsou tedy jediným savcem, který vylučuje v trusu infekční oocysty. Ptáci a savci včetně člověka se mohou pozřením těchto oocyst nakazit. U nich, stejně tak i u koček, parazit vytváří tkz. tkáňové cysty, které se mohou nacházet ve svalovině, v nervové tkání, v oční rohovce a dalších orgánech.
Toxoplasmóza je nebezpečná především jako akutní infekce v těhotenství, kdy může přes placentu infikovat plod a způsobit jeho odumření nebo poškodit mozek a oči dítěte. Akutní infekce znamená, že došlo k nákaze toxoplasmózou během těhotenství. Největší nebezpečí hrozí při nákaze v prvním trimestru.
Pokud jsme již toxoplasmózu v minulosti prodělali, což zjistíme vyšetřením na přítomnost protilátek v krvi charakteristických pro chronickou infekci, představují tyto protilátky ochranu před akutní infekcí v těhotenství. Dříve prodělaná infekce tak nepředstavuje nebezpečí pro vývoj plodu.
Toxoplasmóza může být nebezpečná také pro HIV pozitivní pacienty a děti mladší 5 let, u kterých není imunitní systém dostatečně kompetentní.
U většiny populace probíhá onemocnění bez vážnějších klinických příznaků. Můžeme zaznamenat zvýšenou teplotu, popř. příznaky podobné chřipce. Většinou si však nákazu ani neuvědomíme.
Daleko závažnější průběh může mít u lidí HIV pozitivních a malých dětí, kdy dochází k postižení plic a centrální nervové soustavy. Rovněž se u nich můžeme setkat s postižením oka.
Nejčastěji se nakazíme pojídáním nedostatečně tepelně upraveného masa, a to díky přítomnosti tkáňových cyst. Nejběžnější je pak nákaza z králičího masa z domácího chovu.
Další možnosti nákazy jsou, vzhledem k možné kontaminaci prostředí trusem venkovních koček, při práci na zahradě, při hraní na pískovištích či pojídání nemytého ovoce a zeleniny.
Proto je nutné dodržovat základy hygieny. Vyhýbat se pojídání syrového masa, mýt si ruce při jeho kulinářské přípravě, pečlivě omývat ovoce a zeleninu.
K vylučování oocyst trusem koček dochází pouze při jejich prvním nakažení, nejčastěji ve věku 3-8 měsíců. Po primoinfekci kočka vylučuje velké množství oocyst po dobu asi tří týdnů. Postupně však dochází k úplnému zastavení jejich vylučování. Dospělá kočka proto po prodělané infekci zpravidla žádné oocysty nevylučuje. Výjimku mohou tvořit kočky nakažené FIV v pozdním stádiu.
Navíc oocysta v prostředí musí dozrát, než se stane infekční. Toto dozrávání trvá 2-3 dny. Proto bychom měli odstraňovat kočičí trus ze záchodu pravidelně alespoň jednou denně. Měli bychom si pokaždé umýt ruce, popř. používat rukavice (to platí zejména pro těhotné ženy a HIV pozitivní jedince).
Při používání kvalitních hrudkujících steliv se daří odstraňovat všechen trus najednou a v záchůdku tak zůstává pouze čisté stelivo. Pro zachování vysoké úrovně hygieny jednou měsíčně vyměníme veškeré stelivo a vymyjeme kočičí toaletu. Stelivo je možné zlikvidovat odložením mezi ostatní odpad z domácnosti. Doporučit lze jednoznačně minerální přírodní bentonitová steliva ze sortimentu společnosti KERAMOST, a.s., která zároveň dobře pohlcují doprovodné pachy.
Ne, jak již bylo řečeno, Toxoplasma je schopna završit svůj vývojový cyklus pouze ve střevě kočky. Od psa se tedy můžeme teoreticky nakazit pouze při konzumaci jeho syrového masa, což jistě nemáme v úmyslu.
Bohužel stále existuje v tomto směru řada mýtů a ani někteří lékaři z řad gynekologů neuchopí tento problém právě šťastně. Ve skutečnosti k těmto krajním opatřením není nutné zacházet.
Pokud vlastníme dospělou kočku, která je pouze bytová, postačí dodržovat zásady hygieny při čištění záchodků, příp. použít rukavice či tuto povinnost na čas přenechat někomu jinému.
Měly bychom se pro jistotu vyvarovat kontaktu s venkovními kočkami. Rovněž v tomto období není nejvhodnější doba na pořízení nového koťátka.
Dodržujeme přísnou hygienu při práci se syrovým masem, které je nejčastějším zdrojem nákazy.
V případě obav požádáme svého gynekologa o vyšetření krve na přítomnost protilátek. Pamatujeme, že nebezpečí hrozí pouze v případě akutní infekce.
Absolutním nesmyslem je, ač to bohužel někteří lékaři i dnes doporučují, zbavení se kočky či jiného domácího mazlíčka z důvodu obav z toxoplasmózy.
Pomocí parazitologického vyšetření trusu zjistíme přítomnost oocyst. U psů a koček s podezřením na celkové onemocnění se provádí sérologické vyšetření krve. Detekují se specifické protilátky.
Vzhledem k vysokému počtu sérologicky pozitivních jedinců je nutná správná interpretace výsledků, je nutné rozlišit akutní a chronickou infekci. Ne každá kočka, která je pozitivní na přítomnost toxoplasmózy, vylučuje oocysty v trusu.
Ano. U koček se používá lék, který dokáže velmi rychle vylučování oocyst zastavit.
U koček chovaných v bytě a krmených průmyslově vyráběnými dietami je nebezpečí infekce minimální. Krmíme-li kočky čerstvým syrovým masem je pravděpodobnost infekce vyšší, proto bychom měli maso a vnitřnosti předtím, než je podáme kočce, hluboce zmrazit na -20 ºC po dobu nejméně 3 dnů. To případné oocysty spolehlivě ničí.
Kočky s volností pohybu se snadno infikují lovem hlodavců, největší riziko je u koťat.
Doporučované preventivní vyšetření trusů jednou měsíčně do 1 roku stáří naráží na problém se získáváním vzorků.
Odpovídala: MVDr. Irena Aubrechtová
Autor: Ing. Jan Protivínský (KERAMOST, a.s.)